Noční pomočování u dětí u dětí starších 5 let

Máte předškoláka či školáka, který se v noci tu a tam pomočí? Nepodceňujte to. 

Mimovolný únik moči v noci u dítěte staršího 5 let se nazývá noční enuréza a její příčiny mohou být rozmanité. Léčba nebývá úplně jednoduchá, a proto čím dříve se dítě k pediatrovi dostane, tím lépe. Bez odborné pomoci se nočního pomočování zbaví každý rok zhruba jen 15 % dětí. Jestliže dítě neudrží moč přes den, hovoří se obvykle o inkontinenci. Cílem je, aby se školák nočního pomočování postupně zbavil. To vede ke zvýšení jeho sebedůvěry a celkové rodinné pohody. Pomočování se objevuje až u 20 % pětiletých dětí, 5 % desetiletých a 1-2 % nad 15 let věku.

U dítěte, které završilo 5. rok věku, je vyšetření kvůli nočnímu či dennímu pomočování nutné. Lékaře v první řadě zajímá, jak dlouho trvá takzvaná suchá pauza. To je období, kdy se dítě v noci nepomočilo. Jestliže je toto období kratší než půl roku, jde o primární noční enurézu. To je něco jiného než ostatní formy pomočování, které vznikají v souvislosti s urologickým, neurologickým, psychiatrickým nebo endokrinologickým onemocněním. Pokud je suchý interval delší než 6 měsíců, může být na vině psychická zátěž a stres.

Jaké jsou příčiny enurézy?

„Nejčastější je porucha probuzení při plném močovém měchýři, zvýšená tvorba moče, snížená funkční kapacita měchýře ve spánku nebo netlumené kontrakce močového měchýře ve spánku,“ vysvětluje praktická lékařka pro děti a dorost Blanka Vítová z brněnské ordinace MediClinic. „Byla prokázána genetická predispozice: jestliže se pomočoval jeden rodič, pravděpodobnost pro dítě je 50%, pokud se pomočovali oba rodiče, zvyšuje se pravděpodobnost až na 75 %.“

Vyšetření se zaměřuje nejen na laboratorní rozbor moči, ale lékaři si všímají i toho, jaký má dítě pitný režim a jak často chodí na malou. To se zaznamenává do deníku. Samozřejmostí je i vyšetření genitálií a případných anomálií v této oblasti. Laboratorní vyšetření moči si všímá chemického složení a močového sedimentu. Zjišťuje se i objem moči, které dítě vyprodukuje za 24 hodin. Ultrazvukové vyšetření mapuje kondici celého močového systému.

Jestliže se pomočení objevuje pouze v noci, nejde o infekci močových cest, proud moči je nepřerušovaný a objem přiměřený věku, jde o tzv. monosymptomatickou noční enurézu. Samozřejmě za předpokladu, že sonografické vyšetření močové soustavy bylo v pořádku, stejně jako laboratorní výsledky moči.

Léčba nočního pomočování

U enurézy je cílem snížit počet mokrých nocí a docílit, aby se dítě přestalo pomočovat úplně. Do léčby se zapojují i rodiče. Začíná se úpravou pitného a vyprazdňovacího režimu. Dítě více pije ráno a dopoledne, zatímco po 18. hodině se už příjem tekutin omezuje. Než jde spát, rodiče by měli dohlédnout na to, aby se řádně vymočilo. O průběhu léčby pediatra informuje enuretický kalendář, kde pacient s rodiči vede záznamy o nočním pomočování. Pokud se to stane, rodiče by rozhodně neměli potomka trestat. Naopak za každou suchou noc si dítě zaslouží malou odměnu jako motivaci.

Léky zabírají rychle

„Doporučená léčba je možná s použitím desmopressinu, který je dostupný ve formě sublinguálních tablet a má poměrně rychlé navození remise,“ vysvětluje lékařka. To znamená, že tabletky se rozpouštějí pod jazykem a vedou k tomu, aby se zdravotní stav vrátil do období, než se pomočování objevilo. „Léky doporučuje dětský nefrolog nebo urolog po předchozím podrobném vyšetření,“ dodává Blanka Vítová. Dítě dochází na pravidelné kontroly ke specialistovi, a to i kvůli možným vedlejším účinkům léků. Dalším léčebným postupem je použití budících alarmů. Jejich úkolem je probudit dítě již po úniku malého množství moči, aby v dětském organismu dozrály tzv. budící reakce. Léčba trvá 10 až 20 týdnů a spolupráce rodiny je nezbytná. Někdy lékaři na základě výsledků vyšetření předepíší tricyklická antidepresiva, anticholinergika nebo nootropika.

Úspěšnost léčby je kolísavá. Někdy dojde ke spontánnímu ústupu potíží, zatímco v jiných případech ani moderní léčebné metody příliš nezabírají. U 1 % pacientů potíže přetrvávají až do dospělosti. Pediatr často spolupracuje i s urologem, nefrologem a často se zapojuje také psycholog. Pokud navzdory pečlivému vyšetření a svědomité léčbě potíže přetrvávají déle než 12 měsíců, je na místě, aby se dítěti věnoval odborník ve specializované ambulanci.

Autor: MUDr. Blanka Vítová