Když má dítě horečku
- Úvod
- Lékař radí
- Když má dítě horečku
Víte jak postupovat, když má Vaše dítě horečku?
V dětském věku není horečka nijak vzácným jevem. Vzbuzuje strach a často vede ke zbytečnému panikaření v podobě nadužívání antipyretik nebo zbytečných výletů na pohotovost. Co o ní tedy víme a jak na ni?
Horečka není nemoc. Je příznakem, který spolehlivě signalizuje, že se něco děje. Může mít jednoduchý důvod jako přehřátí (úžeh, úpal), dehydratace (při silném průjmu, opakovaném zvracení, odmítání pití), vyčerpání (po náročném programu), reakce na očkování, růst zoubků. S tím bychom si celkem poradili. Odpočinek v klidném, chladném místě, podávání tekutin, obklady na přehřátou hlavu, ulevování od průvodních příznaků, sledování vývoje stavu a při nelepšení tedy vyrážíme k lékaři.
Větším stresem je podezření z infekční nemoci. Tady si musíme uvědomit, že horečku vyrábí naše imunita, ne nemoc. Je to přirozená obranná reakce, která má za cíl tepelně zlikvidovat zárodky nemoci – viry a bakterie a jejich škodlivé produkty - toxiny.
Když dítě vypadá, že má horečku, je vždy užitečné její hodnotu změřit. Novorozencům a kojencům měříme teplotu v konečníku, větším dětem nejčastěji v podpaží, alternativně v ústech pod jazykem. Bezkontaktní teploměry mívají hodnotu jen orientační.
Hodnoty mezi 37°C a 38,5°C nazýváme zvýšenou teplotou (subfebrilií). Nad 38,5°C horečkou (febrilií). Teplota nad 41°C je opravdu alarmující, nazýváme jí hyperpyrexií a pacient s takovou horečkou by měl neprodleně vyhledat lékaře.
Při zjištění horečky u dítěte nemusíme hned propadat panice. Daleko důležitějšími indikátory vážného stavu jsou příznaky celkové, tedy stav vědomí (apatie, dítě nereagující na podněty), zvýšená dráždivost, neztišitelný pláč, nepřiměřeně silné bolesti, neobvyklé chování, neobvyklá barva kůže.
Apatické dítě bez zájmu se zvýšenou teplotou vyžaduje větší pozornost, než dítě s vysokou horečkou, které je aktivní a čilé.
K horečce přistupujeme podle věku dítěte.
Do 3 měsíců věku by nás k lékaři měla zavést každá teplota nad 38°C. V novorozeneckém období může být závažným příznakem i neschopnost udržet v přiměřeném prostředí vlastní teplotu (termolabilita).
Od 3 měsíců věku zvýšenou teplotu (tedy do 38,5°C) nijak neovlivňujeme, pouze sledujeme. Vyhoupne-li se teplota na úroveň horečky, zpozorníme. Dle potřeby můžeme teplotu fyzikálně nebo léky snižovat, tišíme průvodní příznaky, dbáme o dostatek tekutin, klid a tepelný komfort malého pacienta.
Dítě necháme odpočívat v klidné, dobře a pravidelně větrané, nepřetopené místnosti. Horké dítě nadměrně nepřikrýváme, při třesavce, mramorované kůži nebo chladných končetinách naopak oblečeme a přikryjeme. Pečujeme o zvýšený přísun vlažných až chladných nápojů. Nejlépe se hodí voda, slazený i neslazený bylinkový a černý čaj, šťáva. Pro ty, kteří pít odmítají, může být alternativou cucání kostiček zmrzlé vody, čaje, nebo šťávy. Kojeným dětem nabízíme pití z prsu často, nekojeným mimo mléčné příkrmy nabízíme převařenou kojeneckou vodu, čaj, nebo naředěnou mléčnou formuli.
Vypadá-li dítě celkově dobře, kontaktujeme pediatra teprve tehdy, trvá-li u kojence horečka déle, než 24 hodin, u starších dětí déle než 3 dny, nebo se stále zvyšuje.
Jak horečku snižovat
Rychlou úlevu od horečky přinese fyzikální chlazení: vlažné (ne ledové) sprchování, kdy tělo ztrácí teplotu zejména odpařováním, nebo chladnými zábaly bérců a předloktí. Takové snižování teploty má být v zásadě příjemné, nebo alespoň snesitelné, není to zkouška otužilosti. Při třesavce nebo chladných až ledových končetinách se fyzikální chlazení nepoužívá.
Z léků u dětí užíváme volně prodejné léky s účinnou látkou paracetamol nebo ibuprofen. Jsou k dostání ve formě čípků, sirupů, žvýkacích tablet, rozpustných prášků a tablet v různé gramáži dle věku a hmotnosti pacienta. Ibuprofen je možné podávat od tělesné hmotnosti 7 kg, a většině pacientů lépe zabírá. Paracetamol lze podávat od narození. Dětem nepodáváme léky s účinnou látkou kyselina acetylosalicylová (Acylpyrin).
Doporučené léky podáváme v dávkách podle hmotnosti pacienta: Ibuprofen mívá dobrý efekt při dávkování 10 mg/kg hmotnosti každých 8 hodin. Paracetamol podáváme v dávce 10-15 mg/kg hmotnosti každých 6-8 hodin. Pro příklad: 17ti kg dítě může tedy dostat každých 8 hodin 170 mg ibuprofenu- (například tedy 8 ml sirupu s obsahem 100 mg v 5 ml, nebo 1 a 1/3 125mg čípku), při potřebě lze s odstupem 4 hodin střídat s paracetamolem v dávce 170-250 mg- (tedy opět 8-10 ml sirupu obsahujícího 120 mg účinné látky v 5 ml, nebo 1 čípek 250mg). Vývoj teploty a podávání léků je vhodné si zejména u nejmenších pacientů zapisovat, může to pomoci Vám, rodičům, i nám, lékařům, při dalším rozhodování.
Po dobře dávkovaném antipyretiku teplota na přechodnou dobu poklesne, sníží se i bolesti, pacientovi se uleví. Po odeznění účinku léku se zpravidla teplota opět zvyšuje. Je prokázáno, že podávání antipyretik nijak neovlivní délku trvání nemoci, proto při dobrém snášení horečky není vždy nutné ji léky snižovat. Důvěřujme, že imunita ví, co dělá.
Ještě jednou: Kdy tedy k lékaři?
Spíše než číslo na teploměru posuzujeme celkový stav nemocného. Třídenní horečka, při které se celkový stav nezhoršuje, je považována při běžných virových onemocněních za přiměřenou. V tuto chvíli není návštěva pediatra zpravidla nutná, malému pacientovi je lépe doma v posteli než v čekárně u lékaře. Jiná situace nastává, když se celkový stav stále zhoršuje, nebo trvá-li horečka (nad 38,5°C) déle než 72 hodin. Výjimkou jsou, jak jsem již zmínila, novorozenci a kojenci, dále děti sledované s jiným základním onemocněním (cukrovka, cystická fibróza, děti po prodělané závažné nemoci, děti hendikepované…). Rodiče takových dětí bývají ošetřujícím pediatrem a odbornými lékaři instruováni speciálně.
Vydržíme-li tedy doma, horečky již po několika dnech poklesly a pacient vypadá lépe. Neznamená to, že už je zdráv. Platí, že běžné nemoci trvají zhruba týden, proto je na místě minimálně po tuto dobu zůstat doma odpočívat. Čím menší dítě, tím delší rekonvalescence mimo kolektiv. Po proběhlé nemoci trvá organismu minimálně týden, než je opět při síle a schopný se plnohodnotně bránit. A víme, jak to s nemocností ve školkách a školách často vypadá. Dopřejme tedy našim předškolákům po nemoci ještě týden bez školky a bazénu, větším dětem bez tréninků a hodin tělesné výchovy.
A ještě něco:
Obzvláště děsivým průvodním příznakem horečky jsou febrilní křeče. Mohou se dostavit při vysoké horečce, nejtypičtěji okolo 3- 5 let věku. Zpravidla samy do 1-2 minut odezní a bývají neškodné. V takové situaci zejména bráníme úrazu- odstraníme tvrdé předměty z okolí, bráníme pádu z výšky, sledujeme dítě. Po odeznění změříme teplotu- není-li horečka, nejedná se o febrilní křeče, ale epileptický záchvat a takové dítě potřebuje ihned kontrolu lékařem. I po febrilních křečích je kontrola lékařem na místě. Při horečce ale nejdříve podáme lék na snížení v přiměřené dávce, snažíme se teplotu trvale udržovat pod 38°C, pečujeme o dostatečný přísun tekutin. Dle stavu plánujeme návštěvu PLDD co nejdříve (při dobrém stavu stačí do 24 hodin), eventuálně vyrážíme na pohotovost.
Tabulka pro snadnou orientaci:
Věk | Naměřená teplota | Jak se zachovat |
0 - 3 měsíce | nad 38 °C | Kontaktujte lékaře co nejdříve. |
3 - 6 měsíců | do 38,5 °C
| Klidový režim, dost pít, léky nejsou nutné, kontrola lékařem je nutná ihned, jestliže je dítě neobvykle dráždivé, apatické nebo plačtivé. |
nad 38,5 °C
| Kontrola lékařem nutná, podle závažnosti celkových příznaků ihned. Chová-li se dítě jinak jako obvykle - pije, jeví zájem o okolí, má normální barvu kůže, dýchá normálně a následuje pracovní den, pak stačí u PLDD, do té doby je možné snižovat teplotu antipyretiky dle tělesné hmotnosti. | |
6 - 12 měsíců |
do 38,5 °C
| Klidový režim, dost pít, léky nejsou nutné, kontrola lékařem je nutná ihned, jestliže je dítě neobvykle dráždivé, apatické nebo plačtivé. |
nad 38,5 °C
| Podávejte antipyretika v dávkování podle hmotnosti. Kontaktujte lékaře, když horečka na podávání léků nereaguje, nebo se zhoršuje, nebo trvá-li déle než 24 hodin, nebo je-li dítě neobvykle plačtivé, trpí zjevnou bolestí, odmítá pití, opakovaně zvrací, je apatické. | |
od 1 roku |
do 38,5 °C
| Klidový režim, dost pít, léky nejsou nutné, kontrola lékařem je nutná ihned v případě, že je dítě neobvykle dráždivé, apatické nebo trpí výraznou bolestí. |
nad 38,5 °C
| Podáváme antipyretika v dávkování podle hmotnosti. Kontrola lékařem ihned, když horečka na podávání léků nereaguje, nebo se zhoršuje, nebo trvá-li déle než 3 dny, při výskytu neobvyklých příznaků jako jsou silné bolesti hlavy, ztuhnutí šíje, potíže s dýcháním, neobvyklá vyrážka, plačtivost. |
Správně stonat je umění, které se člověk postupně učí. Nemoc je zkouška trpělivosti, bod zlomu, příležitost k zastavení, odpočinku. Nemoc nás posouvá dále: zkoumáme své hranice, učíme se hospodařit se svou energií, vyjadřovat emoce a zvládat je, učíme se zvládat přiměřenou bolest, nepohodlí, učíme se trpělivě čekat a starat se o sebe. Naše tělo se učí kvalitně bránit, vytváří si odolnou imunitu. Bereme-li nemoc jako výzvu a rozumíme-li mechanismu horečky, můžeme dítě provést touto zkouškou a nemusíme se jí bát, protože dokážeme dobře odhadnout, na co stačíme a s čím je potřeba zajít k lékaři.
Autor: MUDr. Adéla Petrů