Proč naše tělo potřebuje minerální látky?

Minerální látky jsou pro naše tělo velmi důležité. 

Jsou zastoupeny v malém množství a podílejí se na metabolických pochodech organismu, správné funkci orgánů a udržování vnitřního prostředí. Nedostatek nebo přebytek minerálních látek je způsoben nevhodnou stravou, nedostatkem tekutin, nadměrným pocením, některými léčivy nebo onemocněními, která vedou k úbytku nebo zadržování těchto látek. Může se jednat o onemocnění ledvin, jater nebo zažívacího systému, také srdeční selhávání, hormonální a metabolické poruchy, např. cukrovku, onemocnění štítné žlázy, příštítných tělísek a nadledvin. Některé stavy a situace vedou ke zvýšené potřebě minerálů, zvláště těhotenství, nadměrná fyzická námaha, chronický stres a nedostatek odpočinku.

Dochází k poruchám z nedostatku nebo z nadbytku minerálních látek v těle.

Základem k udržení správného zastoupení minerálů je konzumace vyvážené (pestré) stravy, čerstvých a málo technologicky upravených potravin, vitaminů, omezení nadměrné spotřeby alkoholu, cukru a tuku, dostatečný pitný režim. Mezi nejdůležitější minerální látky patří sodík, chloridy, draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo, zinek, jód, fluór, selen a molybden.

Sodík (Na) a Chloridy (Cl):

Sůl je pro lidské tělo potřebná v přiměřeném množství podle stavu organismu a situace, má úzký vztah k vodnímu metabolismu, k udržení osmotického tlaku tělních tekutin.

Vynechat sůl je potřeba při onemocněních srdce a ledvin, její omezení při vysokém krevním tlaku, naopak zvýšení příjmu soli spolu s tekutinami je důležité při nadměrném pocení. Při nedostatku sodíku vznikají svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Naopak nadbytek sodíku zvyšuje krevní tlak. Optimální příjem sodíku jsou asi 3 g denně. Nejvýznamnějším zdrojem sodíku a chloridů neboli chloridu sodného je kuchyňská sůl, z potravin jsou to masné a rybí výrobky, některé sýry, slané oříšky, bramborové lupínky, dehydrované polévky, také minerální vody a některá koření zvláště s obsahem glutamátu sodného. Příjem kuchyňské soli bychom měli omezit na 5-7 g denně.

Draslík (K):

Má význam při mezibuněčné výměně látek a při funkci enzymů. Nedostatek vzniká při průjmech, při odvodňování organismu léčivy /diuretická léčba/, dlouhodobém užívání projímadel, nadměrném pocení, drastických redukčních dietách a při poruchách příjmu stravy. Projevuje se poruchami srdečního rytmu, poruchami činnosti svalů, trávení a poruchami nervového systému. Zdrojem draslíku jsou vlašské ořechy, mandle, brambory, špenát, fazole, sušené švestky a paprika.

Hořčík (Mg):

Podílí se na funkci enzymů ve všech procesech organismu a má úzký vztah k metabolismu draslíku, oba prvky mají důležitou roli uvnitř buněk. Zklidňuje centrální a periferní nervový systém, ovlivňuje psychický stav, srdeční rytmus, má protistresové a protizánětlivé účinky.

Nedostatek se projevuje ranní únavou, nespavostí, nočním pocením, podrážděností, bolestmi hlavy, křečemi dolních končetin a záškuby v obličeji. Zdrojem jsou potraviny převážně rostlinného původu, např. fazole, sója, lískové ořechy, ovesné vločky.

Vápník (Ca):

Je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů, podílí se na činnosti svalů a krevní srážlivosti.

Nedostatek vápníku se projevuje křečemi, únavou, poruchami srdečního rytmu, z dlouhodobého hlediska jsou přítomny kožní změny, padání vlasů, porucha nehtů, osteoporóza a paradentóza.

Je zastoupen v mléce a mléčných výrobcích, ovoci, ořeších, rybách.

Fosfor (P):

Společně s vápníkem se podílí na látkové výměně kostí a zubů. Zdrojem je mléko, maso, obilí, ryby, vejce.

Železo (Fe):

Nedostatek železa se projevuje změnami nehtů, vypadáváním vlasů, suchou kůží, bolestmi hlavy, lehkou podrážděností, bolavými ústními koutky a chudokrevností.

Zdrojem jsou játra, maso, pivní kvasinky, brokolice, kapusta.

Zinek (Zn):

Je důležitý pro formování kostí, léčení a hojení ran a vředů. Zdrojem jsou semena dýní, houby, luštěniny, kakao a další.

Jód (I):

Je nezbytný pro funkci štítné žlázy, tělesný a duševní vývoj a potřeba jódu se zvyšuje v dospívání, u těhotných a kojících žen. Zdrojem jsou višně, třešně, ryby, vejce, citrón, špenát, čokoláda.

Fluór (F):

Nedostatek vede ke zvýšené kazivosti zubů. Najdeme jej v mase, vejcích, ovoci a zelenině.

Selen (Se):

Má význam pro ochranu buněk, funkci svalů a krevní srážlivost, je důležitý pro imunitní systém.

Zdrojem je ovoce a zelenina, také ryby, maso, celozrnné produkty.

Molybden (Mo):

Podílí se na metabolismu fluoridu v zubech. Zdrojem je zelenina.

 

Léčba nedostatku minerálních látek spočívá v substituci neboli doplnění těchto látek stravou, tabletami nebo ve formě infúzí či injekcí. Naopak při nadbytku minerálů je nutné snížení příjmu těchto látek.

Zásadou je stanovení správné diagnózy a léčba základního onemocnění, které vede k poruše metabolismu minerálních látek.

Autor: MUDr. Ilona Vinklerová